Kansas City nás příjemně překvapilo jarním počasím a rozkvetlými stromy, na které jsem se nemohla vynadívat. Jak už je to dlouho, kdy jsem naposled viděla kvést třešně?
Bydleli jsme v centru města v 10. poschodí hotelu. U okna jsme strávili dlouhé chvilky, moc se nám výhled líbil.
No a jaká byla výstava? Ještě lepší než jsme doufali. Giovi pomáhal o stošest a dokonce si našel i kamarádku.
Oona a Giovi se většinou jen tak procházeli a povídali si, ale hodně času strávili tvořením do společného koláže, to je moc bavilo.
Prvotní teplo moc dlouho nevydrželo a po zbytek týdne bylo počasí skoro zimní. Poslední den se teplota držela jen těsně nad nulou a dokonce jsme viděli poletovat sněhové vločky. Takže není divu, že Giovi onemocněl jako první a po něm postupně i ostatní. No jo no, ale stejně, stálo to za to a příští rok se určitě na NCECA vydáme zase, tentokrát do Portlandu v Oregonu.
No comments:
Post a Comment